Měníme i gumy, tak proč ne piva?

Business Drinks

multipap pivo sezona

Až se léto zeptá, co jste dělali na jaře, jak odpoví správný podnik snažící se o kvalitní pivní servis? Objednal jsem letní piva! To je ta nejlepší odpověď reagující na soudobý trend sezónnosti. Hutná a téměř chlebová piva odložte opět na zimní měsíce a pohrajte si s lehkými pivními styly, které v letním žáru příjemně osvěží.

Některé bary s lepší nabídkou piv mají téměř ustálené pivní menu po celý rok. Týká se to například jednoho podniku, který má v Praze dvě provozovny a v nich stále ten stejný pivní list. Když běžný pivní fajnšmekr navštíví podobný bar, vybere si z třicítky titulů takových osm kousků, které ho nejvíc zajímají. Ostatní jsou pro něj buď hodně známé a často konzumované, nebo s nimi zákazník nemá dobrou zkušenost a raději je přeskočí. Když pak přijde znovu například po dvou měsících, nezbude mu než si pustit stejnou písničku se stejnými slokami. A pak třeba rok nebo i déle nepřijde, protože hledá spíše něco nového.

Proto má většina pivních multitapů velkou část kohoutů tzv. rotujících. Co na nich obvykle rotuje? Většinou to, co se naskytne na trhu, nebo nějaká novinka s dobrou publicitou. Jenže stejně jako jsou jídla vhodná pro určitou část roku, tak je to i s pivy. Jistě, jsou mezi nimi univerzálnější, ale zákazníka potěšíme, když se nabídka proměňuje podle ročního období. Podobně jako je dobré mít v sezóně chřestu na jídelním lístku něco s touto skvělou zeleninou nebo v houbařské sezóně masa na houbách.

Jak zvolit to správné?

U mnoha piv nám napoví už jejich podtitul, který nesou v názvu. Známe winter ale, summer ale, pak různá vánoční, velikonoční a příležitostná piva. Je ale jasné, že v horku máme chuť na trochu jiné pivo, než když přijdeme do baru a u dveří odložíme vyklepanou kosu.

Obecné pravidlo intuitivně vytuší asi každý, ale stejně si ho řekněme: čím je venku tepleji, tím to chce piva s nižší stupňovitostí a spíše více prokvašená, tedy s vyšším podílem alkoholu a nižším podílem zbytkových cukrů. Jak je to však se senzorickými vlastnostmi? Skoro obráceně. Pro léto se hodí velmi hořké kousky, klidně s IBU nad 50, ba i výš, tituly velmi aromatické a tedy klidně chmelené zastudena exotickými (nejčastěji americkými) chmely. V zimě zase zalahodí piva plnější, více zaokrouhlená, sladší a kořeněná.

Můžeme spolu zkusit udělat pivní kalendář. Je nutno předeslat, že na čepu je dobré mít nějaké stálice. K tomu nám určitě dobře poslouží jakákoli session IPA a poctivý ležák. Člověk může s oblibou experimentovat, ale občas se stejně rád přidrží pevné půdy pod nohama, a to leckdy i doslova, když už je řeč o pivu.

Začněme jarem. Sám název nám napoví, že takový spring ale ze Slaného nebo z Břeclavi nemůže být krokem vedle. K jaru se však dobře hodí i středně plné pšeničné kousky a také kyselá (sour) piva, tedy piva odvozená od spontánně kvašených lambických piv jako faro, geuze či kriek. Po zimě si každý rád nechá zbystřit smysly i silnými tituly stylu India Pale Ale, ostudu si nenaděláme ani s hodně suchým stoutem s ne úplně nejvyšší voltáží.

S létem má každý své zkušenosti, takže opatrně se silnými a těžkými pivy, na ty nemusí být člověk odborník. Čím dál více českých mikropivovarů se kupodivu vrací k výčepním pivům a některé ho dělají skutečně na skvělé úrovni. Ani ten nejlepší pivní bar se nemusí rozpakovat mít přes léto podobný kousek ve své nabídce. Proč kupodivu? Protože pro malé pivovary jsou desítky nerentabilní. Pracnost či technologická, časová a energetická náročnost je vlastně skoro stejná jako u ležáků. Cenu však na úroveň ležáku nastavit nelze (to si dovolí jen hodně sebevědomý mikropivovar). Proč tedy malé pivovary i přes to všechno desítku vyrábí? Kvůli poptávce. Většinou restaurace chtějí na dobré výčepní pivo přilákat hosty (třeba cyklisty) a pak jim prodat i jídlo.

Hitem posledních několika let jsou piva stylu summer ale. Jsou lehká a skvělá na žízeň a pěkně voní. Hodně tradičních „ležáckých“ pivařů si najde cestu ke svrchně kvašeným pivům právě prostřednictvím summer ale. K létu se pochopitelně hodí i lehká pšenice, ale nebojme se ani tmavých ležáků. Vůbec neplatí, že tento pivní styl musí být nutně sladší – naopak. Některá jsou sušší díky užití nesladovaného praženého ječmene a k létu se skvěle hodí navzdory optické „nepatřičnosti“. A je-li na trhu adekvátně kyselý lambik, je právě léto jeho chvílí. Hostům po něm pořádně zatrnou zuby, a když je dostanou od sebe, popadne je chuť na cokoli dalšího.

Na podzim listí zlátne a hnědne, zlátnout a hnědnout by tak měla i piva. Takže polotmavé? Proč ne! Včetně plnější pšenice, samozřejmě také polotmavé. S podzimem přichází i sezóna anglického stylu brown ale. Některé pivovary (Beskydy, Strahov, Permon) je přímo podzimními speciály nazývají. Můžeme přitvrdit i u spodně kvašených piv, tedy zkusit i takový imperial lager nebo pěkně sytý bock.

A co v zimě? Přece nezůstaneme u rumů a brandy! Skvěle se zahřejeme dobrým porterem nebo stoutem stařeným ve dřevě a zimní náladu posílí i piva s koriandrem, hřebíčkem či vanilkou. V zimě udělá radost i špičkové trapistické pivo a vůbec jakýkoli belgický double či triple ale. Zas to však nepřežeňme, ať venku neumrzneme a můžeme se zase těšit na jarní piva.

Zdroj fotografií: Pexels, Unsplash

Článek najdete v Barlife 87.

Ladislav Jakl, 2. 07. 2018