Za tajemstvím portského vína

Drinks

cestopis Douro Porto portské Portugalsko

Když se řekne portské víno, mnozí si představí sladké dezertní víno, které s oblibou popíjejí zejména Angličané starších ročníků. Samozřejmě je to celé trošku jinak a Porto by neměly ignorovat ani mladší generace. Jedná se totiž o víno mnoha tváří s velmi pozoruhodnou historií.

Přestože pochází z Portugalska, je portské víno úzce spjato právě s Anglií. Angličané milovali francouzská vína, zejména bordeaux, v 17. století byly však vztahy mezi oběma zeměmi natolik napjaté, že Anglie zavedla velmi vysoké daně na veškerý dovoz z Francie. To mělo za následek, že si britští konzumenti museli hledat náhradu i za milované červené víno. A právě v tuto chvíli se ke slovu dostalo Portugalsko se svými vinohrady. Britskému námořnictvu dobře známé Red Vinho Verde pěstované na pobřeží se však u šlechty neuchytilo, a tak museli obchodníci hledat výraznější vína. Naštěstí nemuseli chodit příliš daleko – vína z oblasti řeky Douro splňovala všechny nutné předpoklady. Jelikož se však jednalo o ne zcela dobře přístupnou oblast, víno bylo po řece přepravováno loďmi – tzv. barcos rabelos až k přístavnímu městu Porto, respektive na jeho protilehlý břeh, k městečku Vila Nova de Gaia. Stále se však jednalo o mladá tichá vína, která mnohým přišla nevýrazná a dlouhá přeprava lodní cestou do Anglie jim nedělala příliš dobře.

Pověst říká, že toto všechno v roce 1678 vyřešili dva synové britského obchodníka, kteří přijeli do Portugalska a velmi je zajímala právě oblast Douro. Po dlouhém ochutnávání místního vína je napadlo přidat do něj při procesu výroby portugalskou pálenku z vína, tzv. Aguardente. Tím se víno stalo silnější, aromatičtější a hlavně odolné pro dlouhou přepravu. Zhruba v této době se v Portu otevírají první obchodní domy, které známe dodnes jako například Warre, Taylor – Fladgate a mnoho dalších. Ano, všechny tyto rodiny jsou původem převážně z Anglie a Skotska, menší množství pak také z Holandska a Německa.

V první polovině 18. století přišlo do této oblasti temnější období. Produkce vína rostla, avšak zájem Anglie opadal. Došlo to až tak daleko, že Angličané obvinili Portugalsko z pančování vína. Na to samozřejmě vinaři z oblasti reagovali a požadovali vlastní ochranu. Z pohledu historie je tak nejvýznamnějším rokem pro Douro a tamní vína jednoznačně rok 1756. Tento rok dal vzniknout první oficiální vinařské oblasti na světě. Specifické podnebí, půda (břidlice a žula) i pěstované odrůdy tvoří světově unikátní terroir a umožňují výrobu vynikajících vín.

Druhá polovina 19. století přinesla oblasti mnoho problémů a Douro se pohybovalo téměř na pokraji zkázy. Vinice zužovaly nové nákazy, jako oidium (padlí révové) a phylloxera (mšička révokaz), navíc se na trhu začaly objevovat velmi levné napodobeniny portského vína. Záchrana přišla až roku 1907, kdy byl vydán dekret, který vymezil oblast, produkci, vývoz i prodej a měl tak ochránit značku Porto. Toto vymezení je v podstatě totožné se současným stavem a posledním dekretem vydaným v roce 1986. Zásadní rozdíl dnešních dob je ten, že se již víno nemusí ke zrání přepravovat do sklepů ve Vila Nova de Gaia, ale může se produkovat rovnou z vinic.

Výroba portského vína

Ačkoliv je pro výrobu portského vína v dnešní době schváleno přes 100 odrůd vinné révy, aktivně se jich pro produkci červeného portského pěstuje pouze pět, a to Touriga Nacional Touriga Francesa, Tinta Barroca, Tinta Cão a Tinta Roriz (Tempranillo). U bílého portského se pak používají odrůdy Gouveio, Malvasia Fina, Rabigato, Donzelinho Branco, Esgana-Cão, Folgasão a Viosinho. Prakticky všechna dostupná portská vína jsou vyráběna z různých směsí těchto odrůd.

Počátek výroby portského vína se neliší od výroby klasických tichých vín. V průběhu fermentace se však do vína přidá neutrální vinná pálenka Aguardente o síle kolem 80 % alkoholu. Díky tomu se proces fermentace zastaví a cukr, který je přirozenou součástí hroznového vína v něm tak zůstane – odtud pochází sladkost portského. Aguardente zároveň zvýší obsah alkoholu vína, aktuálně jsou nejrozšířenější vína o síle 19–22 %.

Druhy portského vína

V současné době je na trhu několik druhů portského, ať už tradiční tawny a ruby či white a novinka v podobě rosé.

Ruby – nejrozšířenější portské víno. Zraje ve velkých dřevěných sudech nebo nerezových tancích, to proto, aby se zabránilo oxidaci vína a víno zůstalo svěží a zachovala se jeho rubínově červená barva. Tato vína se obvykle nepoužívají ke staření.

Tawny – jeden ze základních druhů vyráběný z červených odrůd vinné révy. Zraje v menších dřevěných sudech, čímž získává zlatohnědou barvu (anglicky tawny) a plnější chuť. Tawny jsou obvykle sladká a polosuchá a jsou vhodná i k dlouhému zrání.

White – jak už název napovídá, vyrábí se z bílých odrůd vinné révy. White port tvoří velké spektrum různých druhů, od velmi suchých až po velmi sladká vína a od mladých až po velmi stará. Aktuálně se jedná o velmi žádaná vína.

Rosé – vzrůstající obliba růžových vín obecně dala vzniknout i růžovému portskému. Na trhu je od roku 2008 a v současné době jej produkují téměř všechny portské domy. Fermentace je podobná tichým růžovým vínům. Produkováno je z červených odrůd s omezenou působností hroznových slupek, které dodávají vínům barvu.

Ať už jste se s portským vínem setkali či nikoliv, udělejte si výlet do Porta a Doura a prozkoumejte historii vína na vlastní kůži. Všechny věhlasné domy mají svá sklepení ve Vila Nova de Gaia a za jeden den můžete projít i několik z nich. Na návštěvníky jsou dobře připraveni, a tak u bohatších vinařských domů můžete projít interaktivní expozicí či u těch menších doslova nahlédnout pod pokličku výroby místního vína. Město Porto je pak protkáno vinotékami s portským vínem, kde jich můžete ochutnat opravdu nepřeberné množství. A jako třešničku na dortu si udělejte výlet i do údolí řeky Douro, kaskádovité vinice v kopcích nabízejí dechberoucí pohledy.

Petra Vondrová, 18. 07. 2018