10 tipů na gastronomické výlety po Česku II

Inspirace

cestování desatero gastronomie inspirace

Jak jsem si ukázali již v minulém článku, Česká republika nabízí plno možností, kam se vydat na výlet. Ba dokonce na gastrovýlet. V posledním desateru jsme vás lákali na pardubický perník, olomoucké tvarůžky nebo cider. Ovšem gastronomických toulek si po Česku můžete užít mnohem víc a nám bylo líto se s vámi o tyto tipy nepodělit. Proto je gastronomickým výletům věnováno i další desatero a s koncem prázdnin přinášíme další možnosti, kde si užít poslední letní chvíle.

Vincentka

Žijeme uprostřed Evropy, kde se to lázněmi jen hemží. Mnohé z nich se pyšní historickou architekturou, lázeňskými dobrotami a některé dokonce i léčebnými prameny. A jedním z nejslavnější pramenů v České republice je luhačovická Vincentka. Stáčenou Vincentku sice koupíte téměř v každém obchodě, ale jak už to bývá podobně se vším ostatním, nejlépe chutná přímo ze zdroje. Dalším důvodem, proč vyrazit do Luhačovic, je fakt, že existují celkem tři prameny. Původní pramen zvaný Vincentka, který je nejbohatší na minerální látky, se už bohužel nepoužívá na lahvování. Do láhví se stáčí voda z druhého pramene zvaného Nová Vincentka, která má podobné složení. Třetí a poslední pramen, známý jako Vincentka 2, funguje jako záloha.

Lázeňské oplatky

Když už je řeč o výletu do lázní, byla by škoda nenapsat i tip, kam se jet podívat na výrobu proslulých lázeňských oplatek. Místa, která přichází v úvahu, jsou dvě. Tradiční Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Už od dob dávných se mezi těmito dvěma lázeňskými městy vedou spory o to, kdo vyrábí tradičnější a lepší oplatku. Pro komplexní zážitek a porovnání uvádíme obě města. V Karlových Varech oplatkám vévodí společnost Karlovarské oplatky, která byla založena v roce 1867 panem Karlem Bayerem. Jejich výrobky můžete ochutnat například ve firemní kavárně, kde je k vidění i klasický stroj na výrobu oplatek. V Mariánských lázních zase sídlí výroba celorepublikově nejznámějších oplatek Kolonáda. Lázeňské oplatky Kolonáda ale bohužel spadají pod nadnárodní gigant Mondelez, takže jejich autentičnost a duch dávné doby se trochu vytrácí. V centru Mariánských lázní najdete městské muzeum, kde je část expozice věnovaná i příběhu lázeňských oplatek.

Bohemia Sekt

Šumivé víno Bohemia Sekt by se s trochou nadsázky dalo považovat za české národní bublinky. Už po několik generací nám totiž dělá společnost při menších i větších životních událostech. Znáte ale jeho původ a historii? Pokud ne, vyrazte na hezký výlet do Starého Plzence. Městečko, dříve nazývané také jako Stará Plzeň, se rozkládá v údolí mezi rotundou sv. Petra a Pavla z roku 976 a zříceninou středověkého hradu Radyně založeného panovníkem Karlem IV. Dozvíte se, kdo byl Lous Girardot a jak se zasloužil o to, že se z Bohemia Sektu stala jednička mezi šumivými víny na našem trhu. Také zjistíte, kde se v sektu berou bublinky a jaký je rozdíl mezi klasickou a charmatovou metodou výroby a uvidíte, jakým způsobem se setřásají kvasinky. Budete také moci ochutnat vybrané vzorky. Na prohlídku se lze vydat každý den kromě víkendu.

Hořické trubičky

Zdá se, že náš národ miluje oplatkové těsto. Kromě lázeňských oplatek, Tatranek či Fidorek s oblibou jíme i Hořické trubičky. Ty jsou pojmenované podle města v Podkrkonoší a traduje se o nich, že se do českých zemí dostaly díky Napoleonovi Bonaparte. Konkrétně díky jeho osobnímu kuchaři, který sdělil recept jisté paní jako vděk za ošetřování. Nicméně, Hořické trubičky od té doby ušly kus cesty. Největším milníkem je rok 2007, kdy získaly evropskou ochrannou známku. Pokud tedy chcete ochutnat pravou Hořickou trubičku, musí být vyrobena v Hořicích a nejlépe vámi i v Hořicích snědena. Po revoluci na trhu soupeří několik výrobců. Mezi nejznámější patří rodinné Petráčkovy Hořické trubičky. Do výrobny se bohužel podívat nemůžete, ale určitě zavítejte do jejich prodejny, kde vám rádi popíšou příběh trubiček. A pokud byste toužili si srolovat vlastní oplatkové trubičky, rezervujte si exkurzi ve firmě Pravé Hořické trubičky, které však nesídlí v Hořicích, ale v Miletíně.

Třeboňský kapr

Čím dál častěji si v restauracích můžete objednat mořské plody ze všech koutů světa, ale kolikrát na menu vidíte třeboňského kapra? Druh ryby, který je pro nás spjat se svátky, se bohužel nejspíš stal až moc svátečním. Výlet na místa jeho původu může být proto příjemně stráveným dnem v přírodě, konkrétně v okolí jihočeských rybníků. Cestou nazpět potom můžete zavítat do třeboňské prodejny ryb, kde koupíte ty nejčerstvější sladkovodní ryby. Od candáta přes kapra až po sumce. A pokud nechcete do Třeboně a okolí cestovat jen za přírodou, můžete počkat do poloviny října a jet se podívat na tradiční podzimní výlov rybníka Rožmberk.

Strážnické brambůrky

Co je české, to je hezké! Slovní hříčka, kterou si rodina Hobžů lehce pozměnila. Nově podle nich zní: „Co je české, to je dobré!” A vypadá to, že Čechům jejich brambůrky obzvlášť chutnají, když Hobžovi denně zpracují na 40 tun brambor. Jejich Strážnické brambůrky jsou často mylně označovány za chipsy, ale kvůli procesu výroby jsou to čistokrevné brambůrky. Více o původu brambor, smažení, balení a historii se dozvíte, pokud si na webu firmy zamluvíte exkurzi a následně si uděláte výlet do Strážnice.

Kofola

Aneb, když ji miluješ, není co řešit. Kofola si v České republice vydobyla místo nejen svou jedinečností, ale mimo jiné už téměř tradiční vánoční reklamou. Mnohdy jsem se setkala s názorem, že Kofola je něco jako Coca-Cola. Něco pravdy na tom je, vždyť přece byla stvořena jako alternativa k tehdy nedostupné Coca-Cole. Byla by ale škoda nevědět o jejím původu víc, abychom ji v budoucnu nemuseli všem neznalcům potupně popisovat jako „českou kolu”. Exkurze jsou možné po domluvě, je třeba však vyrazit alespoň o skupině deseti lidí.

Valašský frgál

Koláč jako frgál ve světě jen tak nenajdete. Valašský frgál je totiž oproti ostatním klasickým kynutým koláčům tenčí, často jen s jednou náplní a posypán jemnou drobenkou. Na Valašsku se peče už staletí a je chápán jako součást místního folkloru. Od roku 2013 je navíc chráněn zeměpisným označením. Abyste ochutnali ten pravý frgál, musíte se vydat na Valašsko. Mezi nejznámější a nejchutnější patří frgály z Cyrilova pekařství a z Pekařství Anežka.

Pálenky

Další národní ojedinělostí jsou ovocné pálenky. Lihovarnictví u nás vzkvétá už od první republiky. Nejznámější je samozřejmě slivovice ze švestek, ale mezi oblíbené patří i meruňkovice, malinovice či hruškovice. Češi jako domácí kutilové si rádi vyrábí domácí pálenku sami, a tak z mnohých rodinných podniků během několika let vyrostly společnosti, které zásobují celou republiku. Určit jedno konkrétní místo, kam si zajet na výlet a dozvědět se něco o slivovici, je proto těžké. Avšak jakýmsi základem jsou Vizovice, kde sídlí firma Rudolf Jelínek a jejich Distillery Land. Během exkurze se projdete pěstitelskou pálenicí, stáčírnou i degustační místností. A když už budete ve Vizovicích, nezapomeňte se podívat do Halovy pekárny, kde ve sto let staré parní peci pečou tradiční dekorativní vizovické pečivo.

Druhým tipem, kam se zajet podívat na výrobu pálenky, je zámecká palírna v Blatné. Rodina Hildprandtů, která byla v 19. století vyhnána z Čech až do Etiopie, se v devadesátých letech vrátila zpět a opět produkuje jedny z nejlepších pálenek na trhu. Pokud nechcete do Blatné jen na exkurzi a máte doma velkou úrodu ovoce, vezměte ho s sebou a nechte si vypálit vlastní pálenku.

Včelí farma

Mohli byste si pomyslet, že med není žádná česká specialita. Jak se to vezme. Každý med chutná trochu odlišně, protože nositelem chuti je z velké části flóra v okolí farmy. Česká malebná příroda, která je plná luk a lesů, dodá medu s trochou nadsázky chuť umami. A kam se vydat pro med? Do obchodů to určitě nebude, raději si najděte vlastního včelaře. A pokud si chcete na vlastní kůži zkusit práci včelaře, zajímavým místem je včelí farma Your Bee House, kterou provozují dva mladí studenti věnující svůj volný čas včelařství. Letošní medobraní je bohužel už u konce, takže výlet na včelí farmu si musíte schovat na příští rok. Sezona je od května do července.

 

Vlaďka Kučerová, 31. 08. 2019