Alternativy k plastovým brčkům existují. Ale jsou skutečně lepší?

Inspirace

brčka ekologie inspirace plast

Na používání brček existují různé názory. Jedni říkají, že je to zbytečnost, druzí, že bez brčka si některé drinky nevychutnáte. Ať tak či tak, jedno je jasné. Brčka jako symbol dnešní doby plastové zažívají pomalý pád. Do roku 2021 by všechny členské státy Evropské unie měly najít alternativy k jednorázovým plastovým kelímkům, nádobí, foodboxům nebo dokonce tyčinkám do uší. A ano, také k plastovým brčkům. I když jejich (ne)používání je jen drobnost v oceánu odpadu, je fascinující, s jakou rychlostí trh zareagoval na jejich zákaz.

Trh je naštěstí pružný a lidé vynalézaví, a tak alternativy k plastovým brčkům vznikají jako houby po dešti. Také smýšlení samotných spotřebitelů se mění. Brčko můžete v kavárně odmítnout a když dáte svému oblíbenému podniku zpětnou vazbu, možná si uvědomí, že opravdu není potřeba dávat do limonády dvě plastová brčka. Nebo že existují alternativy.

Slaměná brčka jako za starých časů

Víte vlastně, že se brčkům říká také slámky? Dutá sláma je totiž na srkání nápojů jako stvořená. Nejlepší je pak ta ze vzrostlého žita, zvlášť, když se pro výrobu brček používají stébla, která by se jinak nejspíš proměnila v odpad.

Jenže není vše tak dokonalé, jak se zdá, a tak v Česku české slámky neseženete a ekologie dostává zabrat. Na českém trhu sice působí několik dodavatelů slaměných brček, ta ale pochází nejčastěji z Číny. Potvrzuje to i David Macháček z We-Straw, který s českým žitem začínal, brzy se ale obrátil do zahraničí: „Po několik měsících práce mi došlo české žito a zjistil jsem, že kvalita žita v České republice není vůbec ideální. Navíc při ceně brčka téměř pět korun za kus projekt přestával dávat smysl. Dostal jsem se na křižovatku – buď ten super nápad celý zahodit, nebo ho naopak rozjet. To, že po několikaměsíčním testování vzorků brček vyhrála zrovna Čína, opravdu nebyl záměr. Jsou napřed a umí to. V současné době to bereme jako přechodné období a snažíme se vrátit produkci zpět k nám do Česka.“

S českými farmáři řeší pěstování žita i PlantiQ, jejichž slámky v současné době pochází z Francie. I oni ale potvrzují, že najít český zdroj není vůbec snadné: „Francouzští zemědělci jsou ve zpracovávání obilných klasů a ekologickém přístupu o krůček napřed. V Česku jsou dle našich dosavadních zjištění náklady na výrobu slaměných brček tak vysoké, že by si je do podniků z důvodu ceny nemohl prakticky nikdo pořídit.“

Je libo třtinu, bambus nebo těstoviny?

PlantiQ chystá k prodeji i brčka z vláken cukrové třtiny, ale zatím je jen testují. Vlákna vznikají jako zbytkový materiál po extrakci třtinového cukru. I tady jde tedy svým způsobem o odpadní materiál. Už díky vstupní surovině pěstované v tropech samozřejmě ani tady nepůjde o brčka s nízkou ekologickou stopou.

Další rostlinnou specialitou, která do Česka samozřejmě také putuje z dalekých krajů, je bambus. I tady se využívá dutosti bambusových stvolů, výhodou oproti slaměným brčkům je pak ale možnost opakovaného využití. Je jen potřeba mít na paměti, že se stále jedná o rostlinný materiál, a tak při skladování ve vlhku mohou brčka chytit plíseň a použití v gastronomii nemusí v zákaznících vzbuzovat velkou důvěru.

Úsměvnou alternativou, která ale nepobaví žádného bezlepkáře, jsou těstovinová brčka. Sosat drink dutým makarónem je totiž zábavná představa, ale značka Pasta Straw, která těstovinová brčka dodává do Česka, říká, že podle zákazníků brčka nemají na chuť nápoje žádný vliv. Takže pokud se nechystáte usrkávat limonádu déle než zhruba čtvrthodinku, může to být alternativa i pro vás.

Místo plastů bioplasty

Jako rozumnou alternativou klasickým plastovým brčkům by se mohla zdát brčka z bioplastů vyrobených z rostlinných škrobů. S bioplasty to ale také není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. „V současnosti existuje asi 300 druhů bioplastů – nazývat bioplastem můžeme vše, co má 20 a více procent obsahu biosložky. Pro všechny, kteří se chtějí začít chovat zodpovědněji k životnímu prostředí je důležité, aby si ověřili, jaký druh bioplastu chtějí začít používat a jaký má původ. Pokud nejsou tyto informace dostupné, tak bych do toho druhu bioplastu nešel… Jsou totiž i druhy, které moc bio nejsou a kompostovat je nejde,“ vysvětluje Pavel Kaštánek ze společnosti TrunkBros, která z Německa na náš trh dováží právě brčka z bioplastu, a dodává: „Naše brčka obsahují 69 % biosložky, zbylých 31 % materiálu jsou přírodní minerály. Takže jsou plně biodegradabilní a kompostovatelná.“

Bioplastová brčka jsou navíc k nerozeznání od těch plastových. Skvěle drží tvar, neovlivňují chuť nápoje, barman je snadno přestřihne, když je zrovna potřebuje zkrátit. V současnosti tak podle TrunkBros není lepší biomateriál, který by barmanům zajistil takový balanc mezi biovlastnostmi a praktičností při práci s ním. Navíc se vyrábí v Německu, takže ani jejich doprava životní prostředí výrazně nezatěžuje. V čem je tedy háček?

„Díky svému vysokému obsahu bio složky (69 % bramborového škrobu) a úplné absenci jakýchkoliv ropných složek se naše brčka rozloží v kompostu při teplotě 60 stupňů do 18 měsíců. Jenže této teploty je možné dosáhnout jen v průmyslových kompostárnách, kam ale česká legislativa zakazuje svážet bioplasty. Brčka je tedy třeba kompostovat doma tak, že je před tím rozmáčkneme, čímž je jejich rozklad zajištěn i při menší teplotě, které lze při domácím kompostování dosáhnout. Pokud je dáme do domácího kompostu normálně, tak se rozloží také, ale za delší dobu.“

Háček tedy spočívá v české legislativě a problémem bioplastů je, že je neumíme spolehlivě recyklovat. A tak řízené kompostování v průmyslových kompostárnách nepřipadá v úvahu. Plasty z rostlinných škrobů by teoreticky měly jít kompostovat, ale jak vyplývá z výše uvedeného, není bioplast jako bioplast. Zatím tedy spolehlivě nevíme, jak různé bioplasty reagují na vyšší teploty nebo tlaky a nakolik se rozkládají například v mořské vodě (takže želvy se pořád musí mít na pozoru). Ani tak ale bioplasty nemusí být slepá ulička, jen se musíme naučit tyto materiály znovu využít.

Znovupoužitelný kov a sklo

Zákaz jednorázových brček? Žádný problém, máme taková, která se dají umýt!

Právě to je výhoda kovových a skleněných brček. Alespoň z hlediska přírody. Dají se používat prakticky do nekonečna, a tak se energie vložená do jejich výroby pravděpodobně vrátí dřív, než skončí jejich životnost. Provozy samozřejmě musí počítat s větší časovou náročností na údržbu brček. A zákazník se musí spolehnout na to, že se v podniku o tyto úzké trubičky opravdu pečlivě starají.

Právě neprůhlednost může být nevýhoda kovových brček. Na druhou stranu je můžete dostat v různých barvách (mrkněte třeba na kovová brčka Naf) a jsou odolnější než ta skleněná.

Toho, že byste skleněné brčko omylem rozkousli, se ale nemusíte bát. Snad jen prudký střet s kachlovou podlahou by mu mohl být osudný, i když i v tomto případě mnohé kusy vydrží. Zkušenosti podniků se skleněnými brčky jsou více než kladné. Zvolili jsme je s vidinou toho, že i malá změna může pomoci snížit počet odpadu z plastu. A nakonec i vizuální hledisko je naprosto super. Už si neumím představit, že bychom servírovali plastová brčka. Skleněná se osvědčila a zákazníci je hodnotí velmi kladně,“ říká Honza Hawelka z Lagarto Café, kde používají česká skleněná brčka Simax. Není to ale jediná firma nabízející skleněná brčka české výroby, vyzkoušet můžete třeba i brčkoo nebo Steeblo. Holt čeští skláři umí. I brčka.

Vítěz nejednoznačný

Ať už vybíráte brčka pro svůj podnik nebo jen slámku na domácí popíjení, jednoznačný vítěz v tomto pomyslném boji neexistuje. A někdy i záleží na využití. Třeba v kavárně Paseka nabízí svým hostům hned několik variant: „Používáme jak slaměná, tak i skleněná a kovová brčka. U slaměných a bambusových brček je velkou nevýhodou, že jsou organická, hygienicky těžko ošetrovatelná a praskají. Kovová brčka dáváme v kavárně dětem, ale studí a někoho i z nich i brní zuby. A skleněná… to je prostě desingovka. Jsou krásná, praktická a dobře se udržují.“

I když spousta podniků používá brčka často zbytečně, a je jedno, jaká, jsou okamžiky, kdy se bez brčka zkrátka neobejdete. Ostatně zkuste si někdy vychutnat drink ze sklenice naplněné ledovou tříští jen tak, bez tohoto dutého zázraku. Asi si drink příliš neužijete. A gastronomie není jen o konzumaci, ale často právě o zážitcích. Nenechte si tedy večer zkazit tam, kde vám k drinku smysluplně naservírují i brčko, ať už jakékoliv.

Aja Kejdušová, 19. 09. 2019