Jak borovička nikdy nepotkala borovice

Drinks

borovička cestopis Slovensko

Když se řekne borovička, Čechům se jistě jako první vybaví slovenský národní nápoj. Když se však zeptáme, z čeho se vlastně vyrábí, celkem dost z nás je schopno odpovědět, že přece z borovice. Pokud se řadíte do této skupiny, měli byste rozhodně číst dál. A pokud ne, čtěte též, protože dozvědět se více o oblíbeném alkoholickém nápoji našich bratrů je přeci celkem milá povinnost.

Tento tekutý klenot, na který jsou Slováci právem pyšní, je světově vlastně velmi unikátní. Z čeho se tedy vyrábí? No přece z borievok neboli z jalovcových bobulí. Pro samotnou výrobu se používá čistý jalovcový destilát, který je však sám o sobě poměrně drahý a intenzivní, proto se borovičky ředí kvalitním lihem a vodou. I tak si ale výsledný nápoj zachovává velmi intenzivní chuť i vůni jalovce, které ji dělají výjimečnou.

Borovička není gin a gin není borovička

d nepaměti je borovička srovnávána s ginem. Sice mají jeden společný jmenovatel – oba nápoje obsahují jalovec –, tím to ovšem nejen začíná, ale také končí. Gin neobsahuje čistý jalovcový destilát, kterým se pyšní právě borovička, a nemůže tak dosáhnout intenzivní jalovcové vůně a chuti. Rozdíl je značný, gin se obvykle vyrábí z obilného destilátu, ve kterém se macerují nebo redestilují různé přísady, mezi ty hlavní patří právě jalovec. Kdežto základ borovičky, jak už bylo zmíněno, tvoří čistý jalovcový destilát.

Borovička se začala vyrábět v oblasti Spišskej Belej, kde ji měl dle pověstí prvně roku 1778 vyrobit Šebastián Laur. Jestli je to pravda, nebo ne, jistě nevíme, a musíme si tak počkat, jestli se časem neobjeví další dokumentace, která by nám přiblížila historii borovičky trochu lépe. Jisté ovšem je, že roku 1875 byla založena továrna na výrobu lihovin Kleinberger a syn, která získala licenci právě na výrobu borovičky. Dá se však předpokládat, že podomní výroba v režii takzvaných borovičkářů existovala už desítky let před tímto oficiálním datem. Však právě oblast Spiše je na volně rostoucí jalovec velmi bohatá.

Spišská borovička je považována za tu původní a těší se i největší oblibě, není však tou jednou jedinou. Paralelně se borovička vyrábí od roku 1905 též v Trenčíně a lze dohledat i zmínky o její výrobě v liptovském regionu. Zajímavé je, že právě ta trenčínská získala jako první světový patent na výrobu borovičky. Dnes už je to trošku jinak, Slovensko si se vstupem do EU vyjednalo pro ty nejlepší druhy borovičky značku chráněného zeměpisného označení. Pokud tedy zrovna máte doma lihovinu s názvy Spišská borovička, Slovenská borovička, Inovecká borovička, Liptovská borovička nebo Juniperus, můžete si být jisti, že jste koupili správně.

Kam čert nemůže, tam nastrčí ženu

Na přelomu 18. a 19. století se borovička vyráběla snad v každém druhém stavení. Její popularita se šířila bleskovou rychlostí a lidé se předháněli v tom, kdo má ten nejlepší recept. Stala se tak i významným artiklem takzvaně na přilepšenou. Zajímavé na tom celém je, že nebýt žen, nejspíš by se to nikdy nestalo. Ty totiž obvykle zůstávaly doma, zatímco muži odcházeli za prací. K standardním starostem o chod domácnosti a starosti o děti se nenásilně přidala i starost o výrobu domácí borovičky. Muže tak po příchodu domů čekalo nejen teplé jídlo, ale také jedna či více skleniček něčeho ostřejšího. Tato domácí výroba a obchod s borovičkou začaly pomalu upadat s příchodem továren a velkovýrobců, až postupně v podstatě zanikly s nástupem přísnějších zákonů, které domácí pálení zakazovaly. Podobně jako jsme tomu byli u nás svědky se slivovicí. Dnes už Slováci pálit doma alespoň pro vlastní potřebu zase mohou, podmínky jsou však nastavené velmi přísně, proto je zájem prakticky nulový a v domácnostech až na výjimky uvidíte spíše komerčně vyráběné láhve.

Ač byla původně borovička zamýšlena jako lék, za svá více než dvě století života se stala nedílnou součástí národního kulturního bohatství Slovenska. Ve Spišskej Belej můžete dokonce vyrazit na historickou cestu po stopách tohoto pro oblast významného nápoje. A co je neméně zajímavé, jalovcové bobule prý napomáhají při hubnutí. Doporučuji na to myslet především 24. června, tedy na mezinárodní den borovičky, zvaný také jako den pomsty z lesa, jak ji výstižně její konzumenti přezdívají.

Petra Novak, 25. 05. 2019