Marianna Slováková z Rostlinně: Rostlinná kuchyně, to není žena smějící se nad salátem

Rozhovor

rostlinná strava Rostlinně rozhovor

Nedávno vzniklý projekt Rostlinně má za cíl podporovat a rozšiřovat nabídku rostlinných jídel v obchodech a restauracích a rovněž bořit mýty o rostlinné stravě. Jak projekt konkrétně funguje? Proč je kolem rostlinné stravy spousta předsudků? A proč v ní leží naše budoucnost? Nejen tyto otázky jsme položili Marianně Slovákové, zakladatelce projektu.

Rostlinný boom

Jak ses k nápadu na projekt Rostlinně dostala?

Já jsem původně vystudovala sociální práci, potom jsem tři roky pracovala jako produkční v divadle. Už dlouho jsem ale vnitřně cítila, že potřebuju dělat něco, co je naprosto v souladu s mým přesvědčením. A tak vznikl nápad na Rostlinně.

Jak se pouhý nápad přerodil v reálný projekt?

Úplný začátek byl v září 2018. Byla jsem na zahraniční cestě v Belgii, Německu, Finsku a Polsku, kde jsem se potkávala s lidmi z různých organizací, kteří dělají podobnou věc. Díky tomu jsem mnohem lépe pochopila, jaké přístupy fungují a jaké ne, co kdo dělá, co je dobrý nápad a na co bychom naopak měli okamžitě zapomenout… Hned po návratu jsem pak začala dávat dohromady Rostlinně.

Kdy jste projekt spustili?

Na začátku února jsme spustili web a sociální sítě, je to ještě úplné miminko. Už jsme však stihli zažít docela šílený boom, což vlastně jen potvrzuje poptávku po podobných projektech. Za měsíc a půl máme skoro pět tisíc lidí na facebooku a skoro čtyři tisíce na instagramu. Ti lidi jsou doslova „lační“, píšou nám a chtějí recepty, i na webu máme e-book se snídaňovými recepty a plánujeme další.

Jakto, že je ta poptávka tak významná? Veganských blogů a podobných věcí už u nás existuje dost, ne?

Ano, je toho spousta. My jsme však vyloženě zaměření na jídlo, na ten trend a zájem, jaký o rostlinnou kuchyni je. S tím, že kromě receptů dáváme vědět i o novinkách a trhu, upozorňujeme na to, co je u nás již dostupné a co lidé třeba často neví.

Rostlinně v praxi

Co je tedy cílem projektu, jaká je vaše vize?

Moje vize je v prvé řadě představit rostlinnou kuchyni jako něco, co se nerovná obrázku ženy smějící se nad salátem. Protože se jedná o kuchyni, která je plnohodnotným a dostupným způsobem stravování, vhodným pro všechny. V druhé řadě pak vnímám jako hodně důležité pomáhat firmám a restauracím začít na tuhle poptávku odpovídat. Protože je tady spousta otevřených a nadšených lidí, jak ve firmách, tak v restauracích, kteří poptávku po rostlinné stravě více či méně vnímají, ale často neví, jak na to.

Jak to v praxi vypadá, co konkrétně děláte?

14. března jsme spustili hlasování o rostlinný produkt roku 2018, do kterého byly nominované výrobky, jež přišly na trh v minulém roce, a vyrábí je firmy, které se nezaměřují výhradně na produkci rostlinných jídel. Jde o to zjistit, které produkty jsou nejvíce žádané a oceňované zákazníky a zároveň firmy podpořit v tom, že jdou správným směrem. Zapojit se a hlasovat na našem webu může každý, anketa běží až do 14. dubna. K tomu připravujeme i druhou část projektu, která se má spustit v květnu a bude cílená na restaurace.

Flákota – příloha – obloha

Na co se budete zaměřovat v restauracích?

Hlavním cílem je pomoct restauracím vůbec pochopit, proč by měly na menu zařadit rostlinná jídla, a procesuálně tomu pomoct. A ne pouze v teorii, máme ambasadory, kteří budou fungovat po celé republice, a pracovat přímo s daným restauratérem. Mnozí z nich už totiž poptávku po rostlinné stravě vnímají, ale neví, jak na to. Většinou zůstávají v klasickém modelu „flákota – příloha – obloha“, nebo vám sice naservírují špagety se zeleninou, ale zakončí je parmazánem. Důležité je také dobře pochopit marketing, tedy jak má být jídlo označeno. Že opravdu nemá smysl dělat v menu záložku veganská jídla, protože v ten moment je to jídlo skutečně jen pro vegany a málokdy se stane, že si ho dá někdo jiný… Těch věcí je spousta.

Co je tedy prvním krokem pro restauraci, která by měla zájem se do projektu zapojit?

První krok je pro nás jedno rostlinné jídlo na menu. Pak se můžeme bavit, jak to funguje, a případně se posouvat dále. Mělo by se vždycky jednat o jídlo opravdu „na míru“ danému podniku a jeho dosavadní nabídce. Pokud se jedná o burgrárnu, nebudeme tam přirozeně zavádět pizzu. Klíčové pro nás je, aby bylo menu koncipováno citlivě.

Plánujete například i nějaká školení o tom, jak s rostlinným jídlem pracovat, jak vymýšlet další recepty a podobně?

To jsou informace, které budou obsažené v průvodci pro restaurace, který rovněž připravujeme. Česká veganská společnost pak plánuje dělat vyloženě workshopy pro kuchaře. Což je za mě něco, co u nás úplně chybí. Jak vyučení, tak nevyučení kuchaři si s tím čistě rostlinným jídlem vlastně neví rady. Navíc zde panuje obava, že výsledkem není plnohodnotný pokrm a člověk se z něj nenají.

Rostlinná strava vs. veganství

Je Rostlinně zejména reakcí na poptávku? Nebo projekt vznikl spíš proto, že chcete vy sami rozvíjet nabídku rostlinných produktů v obchodech a restauracích?

Částečně je to samozřejmě stále rostoucí poptávka. Nejen ze strany veganů, roste také počet lidí, kteří mají různé druhy stravovacích omezení, například intoleranci na laktózu. Také je čím dál více lidí, kteří ve svém jídelníčku hledají větší pestrost a nechtějí trávit odpoledne tříhodinovým trávením po těžkém obědě. Částečně je pak naší motivací i vlastní únava z toho, že když jedu na výlet mimo Prahu, jím týden v kuse hranolky s kečupem, protože se jedná o jediné rostlinné jídlo na menu.

Rostlinná strava je, jinak řečeno, strava veganská. Vy však veganství vůbec nekomunikujete, držíte se čistě slova „rostlinný“. Z jakého důvodu?

Já vnímám, že slovo veganství v sobě má určitou míru kontroverze, zároveň se za mě jedná o ucelený životní styl, který definuje nejen jídlo, módu, nebo kosmetiku, ale vlastně celkové přemýšlení o světě. Zatímco Rostlinně se zaměřuj vyloženě jen na jídlo. Podle mě je to jasná budoucnost – i proto je mottem našeho projektu „Budoucnost je rostlinná“ – a všímá si toho čím dál více lidí. Například britský šéfkuchař Gordon Ramsay, který měl k veganskému jídlu dlouho výhrady, nedávno řekl, že ta poptávka se už nedá ignorovat a je potřeba se přizpůsobit. Zároveň v lednu proběhla v médiích spousta článků, které se shodovaly na tom, že rok 2019 je rokem veganství.

Jaký je tedy hlavní argument, proč do svého jídelníčku zařadit více rostlinné stravy?

Argument je ten, že rostlinná kuchyně je nesmírně bohatá a rozmanitá a stojí za to ji zkusit. Znamená tisíce možností a chutí, které lidé často objeví až když se do toho pustí. Pamatuju si například své velké překvapení, když jsem zjistila, kolik vůbec existuje druhů čočky. Nebo zeleniny, na spoustu druhů jsem kdysi jen koukala a přemýšlela, co s tím. Teď už jsme v kontaktu na denní bázi – a ve velkém přátelství. Vedle toho komunikujeme, ale jen lehce, zdravotní benefity. Zbytek necháváme na ostatních. Protože již existuje spousta iniciativ a organizací, které dělají osvětu, co se environmentálního nebo etického aspektu týče. My se chceme zaměřit na něco jiného – že se jedná o trend, který roste, a je tady spousta nových produktů, které stojí za vyzkoušení.

Budoucnost je rostlinná

Když si představíš váš projekt za pár let, co bys hodnotila jako úspěch?

Dostát našeho hesla, že budoucnost je rostlinná, pro mě znamená, že lidé pochopí, že rostlinné jídlo je plnohodnotná a dostupná cesta. A že se promění nabídka – v obchodech se nebudu muset trápit, protože bude k mání spousta rostlinných produktů, a na výběr bude běžně i v restauracích. Mám zároveň příklad z jednoho projektu z Polska, u kterého jsme se inspirovali s restaurační kampaní. Během tří let se jim podařilo pomoci s novou rostlinnou nabídkou ve více než 300 restauracích. To znamená, že pokud zvládneme udržet podobné tempo, tak jsem šťastná. Tuším, že ta poptávka bude jenom růst, takže se dá předpokládat, že restaurace začnou rostlinná jídla samy zavádět a my budeme fungovat spíš jako podpora.

Bára Kebová, 22. 03. 2019