Old Pogue: palírna bez vlastního bourbonu

Drinks

Ve světě málo známá palírna Old Pogue má nečekaně bohatou historii a pyšní se tím, že byla v roce 1876 založena jako třetí oficiální destilovna státu Kentucky. Avšak popravdě řečeno městečko Maysville bylo tehdy součástí státu Virginia, jenže to nemělo dlouhé trvání a registrace byla skutečně vydána v Kentucky.

Přebytky kukuřice a dostatek kvalitní vápencem filtrované vody lákaly k destilaci, a tak Henry Edgar Pogue koupil destilerii a začal pálit naplno. Očividně se mu práce dařila; bourbon se sice prodával pod nejméně desítkou různých značek, ale pověst nejlepší palírny ve státě na sebe nenechala dlouho čekat. O komerčním úspěchu mluví o skutečnost, že v roce 1900 se pálilo 50 sudů denně.

Okolí bylo zřejmě bourbonu skutečně nakloněno a destiloven zde stála celá řada. Ostatně bylo to právě tady, v dnes ničím zajímavém přístavním městečku Maysville, odkud se bourbon začal přes Ohio dostávat do New Orleans a dál do světa. V bourbonových biblích donekonečna zmiňovaný Eliah Craig totiž bourbon neobjevil ani mu nedal jméno, to se poprvé objevilo právě v reklamě v místních novinách Western Citizen, kde byl zmíněn termín bourbon whiskey.

Jako většina amerických palíren, ani Old Pogue nepřežila prohibici. Pálit se přestalo a whisky se oficiálně prodávala jako ochucovadlo žvýkacího tabáku. Rodina sice držela na tehdejší dobu gigantickou zásobu čtyř tisíc sudů, ale ty jim nakonec zabavili federální úředníci. Znovu pálit se začalo až v roce 1935, to už ale destilovna patřila jiným majitelům. Pogue totiž po sérii průmyslových neštěstí přišel v palírně o otce i dědečka a začal mít pocit, že je destilovna prokletá.

Noví majitelé se snažili, ale ačkoli byl po prohibici zájem o alkohol skutečně neuvěřitelný, moc se jim nevedlo, a nakonec z proslavené destilerie udělali továrnu na líh. To se za druhé světové války neobyčejně hodilo, neboť to znamenalo armádní zakázky. S koncem války ale přišel konec zájmu o kvasný líh a palírna zavřela své brány podruhé.

Rodině Pogue to nedalo spát, a palírnu i s okolní půdou, a hlavně se starou značkou nakonec koupila a zrenovovala. I když zrenovovala – z původní destilovny existují jen základy, neboť před téměř padesáti lety vyhořela. Rodina Pogue přestavbu financovala prodejem bourbonu kupovaného od konkurence, což je tah úspěšně používaný v mnohých kentuckých destilovnách.

Dnes se o palírnu starají členové páté a šesté generace a od roku 2012 se opět destiluje. Hned jako první se na trhu objevil bourbon Old Pogue Kentucky Straight Bourbon, který se chlubil na bourbon celkem dlouhým devítiletým stařením. Pokud se někdo pozastavuje nad tím, jak se přes noc objevil devítiletý bourbon, tak ho uklidním – jedná se produkt nedaleké destilovny Heaven Hill. Ke cti palírny Old Pogue ale nutno připomenout, že se k tomuto triku od počátku otevřeně přiznává. Je pozoruhodné, že zatímco běžná produkce palírny Heaven Hill je dobrá tak do koktejlů, to, co se podařilo vyrobit pro Old Pogue, vzalo trh útokem a z původní ceny 34 dolarů je dnes čtyřnásobek. Podle palírny i kritiků se prý podařilo dosáhnout stejné chuti, jakou měl originální bourbon v době před prohibicí. Jelikož pochybuji, že by někdo měl uloženou původní láhev, těžko to někdo potvrdí, nebo vyvrátí. Na vlastní bourbon si budeme muset ještě nejméně dva roky počkat, ale podle všeho se i ten stane vzácností, protože Old Pogue produkuje jen 50 sudů ročně. Pokud by ale i tento nový bourbon měl chuťově odpovídat originálu, znamenalo by to, že různé palírny bez potíží vyrobí bourbon doslova na míru.

Václav Větvička, 15. 07. 2019