Slow food. Nový způsob stravování

Inspirace

inspirace slow food

Objednat si jídlo, do pár minut jej mít na stole, obratem jej zhltnout a už zase běžet. Klasický fast food. To, že dané „speciality” mají do zdravého způsobu stravování na kilometry daleko, všichni víme. A o požitku z jídla nemůže být ani řeč. Každý ovšem někdy máme den, kdy na nic není čas, a tak je fast food jedinou možností. Víte ale, že existuje protiklad fast foodu nazývaný slow food? O co se jedná? A čím se vyznačuje?

Asi není člověka, který by neznal pojem fast food, nebo dokonce někdy sám v takovéto restauraci nebyl. Fast food je zkrátka fenomén. Ve spoustě zemí je to dokonce nejrychleji rostoucí odvětví gastronomie. Naproti tomu slow food je stále tak trochu v pozadí.

Historie slow food

Poprvé s tímto typem stravování přišel v polovině 80. let 20. století italský novinář a gastronom Carlo Petrini. Ovšem samotný pojem slow food spatřil světlo světa až v roce 1989. Petrini poukázal na nutnost vážit si více kultury stolování, využívat regionální a sezónní potraviny, a hlavně naučit se jídlo vychutnávat. Podle něj není slow food ani tak dietním opatřením jako spíše životním stylem a novým způsobem stravování.

Jak poznamenává Michael C. Hall ve své eseji The Contradictions and Paradoxes of Slow Food: Environmental Change, Sustainability and the Conservation of Taste: „Slow Food je rozkročen na křižovatce ekologie a gastronomie, etiky a potěšení.“

Co je slow food?

Slow food je jednoduše řečeno opakem fast foodu. Tedy zdravější potraviny, šetrnější postupy při jejich zpracování, kultura stolování, vychutnávání si jídla, vyšší gastronomie. Důležitá je i příprava a kvalita surovin, ze kterých je jídlo připravováno. Jedná se o celkovou alternativní cestu ve stravování, vaření i nakupování. Zkrátka naprostý opak fast foodových restaurací.

A kontrast nespočívá pouze v názvu. Slow food se ve svém programu naprosto vymezuje proti fast foodům. Slow food chce být alternativou k restauracím rychlého občerstvení a k jejich globalizaci chuti a jídla.

Slow food a jeho pravidla

Restaurace rychlého občerstvení jsou postaveny na stejné chuti. Kvalita přípravy není důležitá a jde především o rychlost. Většina surovin není čerstvá, jsou pouze rozmrazovány. Pokrmy nejsou připravovány tak, aby byly hezké na pohled. Není totiž čas skládat pečlivě jednotlivé položky a dát si záležet na jejich vzhledu. Je nutné, aby vše bylo co nejrychlejší.

A Slow food je pravým opakem. Slow food je postaven na rozmanitosti chutí, barev a vůní. Pozornost není věnována pouze tomu, aby jídlo skvěle chutnalo, ale také aby vypadalo co nejzajímavěji. Pokrmům je věnována obrovská pozornost i při jejich servírování.

Základní myšlenkou Slow food je, že jídlo nemá být vnímáno jako komodita, ale má mít klíčovou roli v rozvoji a udržování společnosti. Jde o systém hodnot, jehož hlavní myšlenka se dá shrnout do hesla „užívání si života beze spěchu začíná u stolu”.

V neposlední řadě je cílem slow food vzdělávat lidi o jídle a zároveň jim ukazovat, co jedinečného mají přímo před nosem. Jedním z principů slow food je tedy i prohloubení vztahu k regionu a dodržování tradic. Z toho všeho tedy vyplývá, že slow food není jen způsob stravování, ale především životní filozofie.

Základní pilíře slow food

Základními pilíři slow food jsou:

  • Podpora a prosazení domácích potravinářských produktů.
  • Seznamování veřejnosti s historií a chutěmi české i mezinárodní gastronomie.
  • Organizace odborných seminářů a degustaci v Česku i v zahraničí.
  • Poskytování informací o možnostech účasti na zahraničních akcích hnutí.
  • Spolupráci s regiony při podpoře lokální kvalitní gastronomie a cestovního ruchu.
  • Výběr a podpora dobrých, čistých a poctivých potravinářských výrobků.
  • Podpora společného stolování jako formy společného setkání v rodině a komunitě.

Slow food v České republice

V prosinci roku 1989 se stal slow food mezinárodním hnutím. Myšlenky slow food jsou totiž dobře přenositelné a dají se aplikovat všude po světě. Zájem o slow food tak začal pomalu prostupovat do dalších evropských i mimoevropských zemí. Do České republiky se dostal už na začátku roku 2000. Ovšem ani za těch mnoho let, které již uplynuly, mu nebyla u nás věnována větší pozornost. Dnes je již hnutí slow food ve 160 zemích světa a stále se rozšiřuje.

Slow food restaurace

Slow food restauraci poznáte velice snadno. Mají vždy charakter klasické restaurace. Tzn. jídlo se zde podává ke stolu, kde ho zákazník také konzumuje. Jeho úkolem je naučit se a uchovávat kulturu stolování, vychutnat si jídlo a odnést si z něj zážitek.

Velmi zjednodušeně by se tak dalo říct, že slow food jsou všechny restaurace, které nezařazujeme mezi fast food. V podstatě se jedná o „normální“ typ stravování s tradiční přípravou pokrmů, servírováním a konzumací u stolu z klasického stolního nádobí a beze spěchu. Dnes již u nás můžete najít řadu slow food restaurací, které se snaží vážit si kultury stolování, chránit a vychutnávat si místní produkty a zachovat tradiční postupy v zemědělství i ve výrobě a přípravě potravin. Některé podniky pak mají pojem slow food přímo v názvu.

Kam si tedy můžete v Česku zajít na dobré, poctivé slow food speciality?

Angusfarm Soběsuky

Restauraci Angusfarm nedaleko Nepomuku v západních Čechách se podařilo navázat úzké vztahy s místními zemědělci a nabízet tak hostům dobré, čisté a poctivé jídlo připravené z lokálních surovin.

Na své si v Angusfarm v Soběsukách přijdou zejména milovníci hovězího masa. V menu i pomocí nápaditého vybavení interiéru, včetně vkusně rozmístěných plakátů s porcováním hovězího, jsou hosté neustále ujišťováni o tom, že jsou na správném místě. Právě tady mohou pod taktovkou šéfkuchaře Martina Lodry ochutnat jeden z nejlepších burgerů nebo tataráků v České republice.

MG Restaurace v Bezděčíně u Mladé Boleslavi

V restauraci šéfkuchaře Miroslava Grusze vás zase uchvátí kontrast dvou světů. Z průmyslové zóny vstoupíte do moderní budovy, kde se před vámi otevře relaxačně laděný prostor restaurace a také výhled do krajiny.

Při listování jídelním lístkem se vaše srdce zachvěje radostí – objevíte zde zadělávané telecí dršťky, brzlík, makový fondán, pečený celer, huspeninu z perličky a spoustu dalších úžasných ingrediencí. Odvážným štěstí přeje a v podání šéfkuchaře, který patří mezi českou špičku, se jedná o jídla promyšlená do všech detailů.

Na mistrně naaranžovaných talířích vás potěší lístky divokých bylin, jako je řebříček a ptačinec. Zkrátka úžasná hra s kontrasty a kombinování luxusních ingrediencí s těmi obyčejnějšími a často podceňovanými.

Restaurace Ambiente Lokál

Najdete je po celé Praze. Dnes už jsou vyhlášenými podniky. Vaří česky a dobře. Najdete zde pouze tradiční recepty české kuchyně v poctivém podání. Plzeňské pivo jako křen se zde čepuje přímo z tanku. Přívětivost mladého personálu k hostům je samozřejmostí.

V Lokálu vaří česká jídla a výběr těch nejpopulárnějších představuje polední menu sestavené na míru zákazníkům. Na kvalitu surovin a poctivé dodržování postupů dohlíží zdejší šéfkuchaři. Zásady udržitelného zemědělství podporuje Lokál odběrem surovin od prověřených dodavatelů jako Amaso, Řeznictví a uzenářství U Dolejších, Třeboňský kapr a spoustu dalších.

Slow food je pro každého

Není nutné kompletně měnit své stravovací návyky nebo vzdát se svých oblíbených pokrmů. Principy a filozofii slow food může dodržovat každý z nás. Stačí se nad jídlem trochu více zamýšlet, vybírat pouze regionální a sezónní potraviny, připravovat pokrmy tradičními a šetrnými metodami a vážit si kultury stolování. Není to nic složitého. Možná právě díky slow food objevíte dávno zapomenuté chutě a stolování se pro vás opět stane zážitkem.

Natálie Markovská, 14. 08. 2019