Vodka pro začátečníky

Drinks

basic drinks vodka

I v novém roce přinášíme pokračování našeho seriálu určeného všem, kteří do světa nápojů teprve pronikají a chtějí se dozvědět ty nejzákladnější informace. Tentokrát se zaměříme na kategorii vodek, především na vodky „čisté“, bez příchuti. Právě u nich totiž bývá nejtěžší najít odpověď na hostovu otázku: „ A co byste mi doporučil?“

Definice

Vodka je lihovina vyrobená z obilí, brambor nebo melasy. Tato definice platí pro celou Evropskou unii a pochází z roku 2007 z rozhodnutí Evropského parlamentu. Definice dále uvádí, že destilát vyrobený z jiných zemědělských plodin (například z cukrové řepy, rýže nebo dokonce z hroznů či jablek) může být také označován jako vodka, ale musí mít na etiketě uvedeno „vodka vyrobená z…“ Totéž se týká i vodek, při jejichž výrobě byla jako výchozí surovina použita směs více zemědělských plodin.

Výroba

Základní výrobní proces není nikterak složitý, protože vodka je technicky vzato líh zředěný vodou. Prvním krokem je zpracování výchozí suroviny a přeměna v ní obsažených škrobů na jednoduché cukry, tzv. rmutování. Následuje destilace. Většina masově dostupných vodek je dnes vyráběna kontinuálním destilačním procesem, pouze některé výjimečné značky používají klasickou kotlíkovou metodu, zejména řemeslně vyráběné vodky. Výsledkem destilace je lihovina s velmi vysokým obsahem alkoholu – zhruba mezi 95 až 100 % ABV. Proto se destilát před stáčením do láhví ředí na požadovaný stupeň alkoholu, obvykle kolem 40 %. Velmi důležitým krokem při výrobě vodky je filtrace (která se často i několikrát opakuje, aby se dosáhlo maximální čistoty), nejčastěji přes aktivní dřevěné uhlí, ale například také přes křemičitý písek, stříbrné či zlaté plátky nebo dokonce přes sušené mléko. Na konci výrobního procesu se vodka rovnou lahvuje. Až na několik drobných výjimek se nenechává zrát, což je také důvod, proč si zachovává svoji průzračnost a bezbarvost.

Druhy vodky

Přestože existují stovky více či méně známých značek čistých vodek, vzájemně se hodně podobají a odlišit je od sebe při slepé degustaci je velmi těžké. Vodky lze dělit podle několika hlavních hledisek: podle typu (čisté a ochucené), podle geografického původu (ruské, polské, severské atp.), podle charakteru (některé značky si zakládají na „bezcharakternosti“ svých vodek, na jejich naprosté čistotě, několikastupňové destilaci i filtraci; jiné značky naopak sázejí na jistou míru „nečistot“, které se projevují v chuti a vůni nápoje, a tím utvářejí jeho charakter), podle prémiovosti (existují vodky standardní, prémiové, superprémiové a ultraprémiové, které odlišuje je v první řadě cena, dále náročnosti výroby a kvalita použitých surovin).

Portfolio a šířka nabídky vodek do jisté míry závisí na typu a zaměření každého konkrétního gastronomického podniku. Ať už je vodkový sortiment ve vašem podniku jakýkoli, musíte u každé značky znát kromě prodejní ceny i místo původu a použité suroviny a musíte být schopni popsat alespoň základní senzorické vlastnosti. Většina značek vodky má navíc nějakou zajímavou historku nebo příběh – i ty byste měli znát.

Servis

Servírování vodky se neřídí žádnými zásadními pravidly, rozhodující jsou preference hosta. Vodku lze podávat nechlazenou, chlazenou, vymraženou, do namražené sklenky a, je-li to hostovo přání, i s ledem. Obecně však platí, že čím chladnější vodka je, tím více je skryta její skutečná chuť a vůně, tedy její kvalita. Proto se obvykle prémiovější značky servírují nechlazené do sklenky na stopce a standardní vodky chlazené nebo mražené do „panáka“.

Mixologie

Vodka je pro svoji neutrálnost, snášenlivost a nenáročnost vynikající bází pro přípravu celé řady koktejlů. Dodá drinku alkohol, aniž by „vyčnívala“, nepřebíjí chuť ani aroma ostatních ingrediencí a koktejl nezabarvuje. Koktejlů je celá řada, připomeňme jen několik základních: Cosmopolitan, Bloody Mary, Moscow Mule a další.

Josefa Schillerová, 9. 01. 2019