Všemu otevřen – Cosmopolitan

Drinks

cocktails Cosmopolitan drinkolohie drinks historie

Moderní éra barmanství je značně proměnlivá a poněkud prchlivá, ba snad můžeme připustit, že se to nevztahuje pouze k barmanskému řemeslu, nýbrž k celé době jako takové. Dříve unavené padesátníky nahrazují unavení třicátníci a všeobecná vyhořelost se zdá být takřka na každém rohu, což může platit i pro koktejly. Všichni se obrací ke starým klasikám, zatímco den za dnem se rodí nové pokusy o vytvoření koktejlu, který přežije svou chvíli slávy, svou sezónu na výsluní. Některým se to dokonce podařilo ještě před nástupem koktejlové renesance, nicméně i sláva si může vybírat svou daň.

Navzdory současné síle médií, díky nimž máme víceméně snadný přístup k informacím, lze na diskusi o původu koktejlu Cosmopolitan sledovat řadu nesrovnalostí, rozporů a záhad. Objevují se domněnky, že veškeré základy tohoto nápoje jsou mnohem starší, než se na první pohled zdá. Můžeme proto narazit na recepturu z roku 1927 uvedenou v St. Louis v magazínu Feast, kde je popisován vskutku kosmopolitní koktejl obsahující skotskou whisky, irskou whiskey, švédský punč, ruskou vodku, italský vermut, francouzský vermut a řez citrónové kůry. Případně lze zaznamenat zmínku vyskytující se v knize Pioneers of Mixing at Elite Bars 1903-1933, kde byl v roce 1934 Cosmopolitan popsán jako drink vyrobený z ginu, Cointreau, citrónové šťávy a malinového sirupu. Pravda, jistá podobnost by tu byla.

Skutečné „počátky“ ovšem sahají na konec 60. let, kdy dělala ve svých brožurách značka Ocean Spray reklamu na sérii míšených nápojů. Jedna ze zmíněných receptur byl Harpoon, ve kterém ale jasně dominovala brusinková šťáva nad vodkou či světlým rumem. Vše bylo servírováno na led a doplněno sodou se střikem limetové nebo citronové šťávy. Až časem se z drinku měl stát Cape Cod, jenž odkazoval na mys při pobřeží amerického státu Massachusetts, který ve Spojených státech zaujímá první místo v produkci brusinek. Jeví se tedy jako přirozené, že by se Cosmopolitan zrodil zrovna zde. Tomu nasvědčuje i experimentování Johna Cainea, jenž s kombinací vodky, triple secu, limetové a brusinkové šťávy přišel ve městě Provincetown v Massachusetts, odkud se postupně přesunul až do San Francisca, kde se receptura stala přímo hitem mezi místními homosexuály. Aby ale vše nebylo úplně jednoduché, svůj nárok uplatňuje rovněž Neal Murray, který tvrdí, že Cosmopolitan vytvořil v roce 1975 ve steakhousu Cork & Cleaver v Minneapolis. Podle Murrayho výkladu byl vylepšením klasického Kamikadze o trochu brusinkového džusu, přičemž první host, jenž tento mix ochutnal, měl zvolat: „Ach, jak kosmopolitní!“

Koktejlový historik a publicista Gary Regan přisuzuje původní myšlenku Cosmopolitanu barmance Cheryl Cook, která pracovala v baru The Strand v Miami a byla známa jako Martini Queen of South Beach. Regan přitom vychází z dopisu, v němž mu Cheryl Cook popsala, jak někdy mezi rokem 1985 až 1986 poprvé namíchala Cosmopolitan. Impulsem prý bylo vyčerpání z toho, jak lidé spíše toužili po nápoji ve skleničce na Martini než po samotném koktejlu. Proto vymyslela drink, jenž vypadal skvěle a chutnal každému. Třebaže spousta autorů poukazuje na to, jak mohl Cosmopolitan vzniknout, když ještě vodka Absolut Citron nebyla ani na trhu, často zapomínají, že před oficiálním uvedením na trh byla vodka testována právě v Miami. Otázkou je však, zda by ono zkoušení produktu probíhalo dva až tři roky.

Ať tomu bylo jakkoliv, do všeobecného povědomí tento koktejl uvedl v roce 1987 Toby Cecchini v populárním baru Odeon na Manhattanu. Podle vlastních slov se k němu kombinace s Rose’s Lime Juice a Rose’s Grenadine dostala skrze jeho kolegyni, Melissu Huffsmith. Ta se údajně s recepturou seznámila díky příteli a jeho cestě do Miami. Pochopitelně ji později s nadšením prezentovala kolegům v Odeonu, kde si ji Cecchini upravil, když použil nově dostupnou vodku Absolut Citron, brusinkový džus a věci, které měli běžně připravené pro čerstvé Margarity. Jak Cecchini později připustil: „V podstatě nešlo o žádný průlom. Bylo mi dvacet pět let a vymýšlel jsem koktejl, abych ohromil servírku. Zprvu to byl drink pouze pro personál, ale pak si jej začali objednávat i hosté.“ Jeho zásluha tudíž zřejmě tkví v tom, že vymyslel „Cosmopolitan tak, jak jej známe dnes, verzi, kterou má každý na mysli, když si jej chce objednat.“

Cosmopolitan – receptura dle IBA

4 cl citrónové vodky
1,5 cl Cointreau
1,5 cl čerstvé limetové šťávy
3 cl brusinkového džusu

Všechny ingredience nadávkujeme do šejkru a naplníme ledem. Dobře protřepeme a scedíme do větší koktejlové sklenice. Ozdobíme limetou.

Moderní variace

Možná vás napadne, čím to je, že se Cosmopolitan udržel na výsluní tak dlouho? Navzdory očekáváním bude odpovědí, že to bylo asi díky chuti. Je-li připraven správně, spojení všech tří hlavních citrusů vytvoří perfektní kombinaci, jelikož brusinka je v daném případě primárně nositelem barvy. V současnosti najdete nesmírné množství variací, které kolikráte rozhodně nepostrádají odvahu a kreativitu. Někdy zmizí vodka, jindy zase brusinkový džus, támhle se zapomene na limetu nebo se tuhle rovnou vynechá pomerančový likér. Můžete tak zakusit Blue Cosmo s modrým curaҫaem, Cosmocello, jež nahrazuje limetovou šťávu za limoncello, Barbados Cosmos s rumem Mount Gay či Francillian, který od roku 2010 ve Francii vyměňuje brusinkový džus za sangrii. Z těch sofistikovanějších se lze seznámit s pojetím Tristana Stephesona, kdy jeho Cosmopops reprezentují jakési nanuky. To má odrážet skutečnost, že Stephenson je dítětem 80. let. V době vzniku Cosmopolitanu se teprve učil zavázat si tkaničky a jeho oblíbenou věcí byla zmrzlina. Zdá se proto příznačné, že jeho twist díky použití tekutého dusíku představuje onu pochoutku z dětství. Na druhou stranu to koresponduje i s překvapením, kdy automaticky očekáváme, že zmrzlina bude sladká, zatímco u Cosmopops spíše vystupuje lehká kyselost citrusů. Svým netradičním ztvárněním zaujal také Michal Ďurinik z baru Black Angel’s, když na loňské soutěži Elit Art of Martini prezentoval koktejl Cosmic Martini, což byla moderní klarifikovaná verze Cosmopolitanu s brusinkovou esencí ze suchého ledu. Jeden z posledních pokusů o trochu odlišný Cosmopolitan se poté objevil v chicagském podniku South Water Kitchen, kde vznikl koktejl pojmenovaný po jednom z alb irské rockové skupiny The Cranberries, tedy No Need To Argue. Receptura stojí za pozornost především kvůli své odlehčené formě, kdy se skládá z Belvedere vodky, Cocchi Americano, čerstvé limetové šťávy, dvou druhů bitters a speciálního sirupu z medu, brusinek a šalvěje.

Tomáš Mozr, 27. 11. 2018