Zaostřeno na projekt: Dog’n’Roll food truck

Příběhy

Dog´n´Roll food truck hotdogs inspirace příběhy Zaostřeno na projekt

Martina a David, dva parťáci v práci i životě, se rozhodli všem ukázat, jak má vypadat kvalitní street food. Konkrétně se tato dvojice zaměřuje na americké hot dogs, servírované ovšem v jejich osobitém pojetí. Nic obyčejného u nich prý nenajdete. Inspiraci pro své hot dogs sbírají po celém světě, naposledy například na ostrově Bali. Co dalšího o sobě a svém projektu prozradili? Na naše zvídavé dotazy odpovídala Martina Fulínová.

Můžete se na úvod představit?

David je vyučený kuchař s mnohaletými zkušenostmi v oboru, já jsem vystudovala obor hotelnictví, gastronomie a cestovní ruch. Náš sen a cíl byl jasný: mít práci, ve které budeme sami svými pány a kde vše bude podle našich představ. Proto jsme předloni na jaře rozjeli náš Dog´n´Roll food truck. V tu dobu jsme oba dva měli ještě stálou práci a s food truckem jezdili jen ve dnech, kdy jsme nepracovali. Bylo to hodně náročné a věděli jsme, že pokud se chceme hot dogům věnovat, jak nejlépe umíme, musíme dát sbohem našim stávajícím pracím a věnovat se naplno jen vlastnímu projektu. Tak jsme v březnu 2018 dali výpověď a vrhli se naplno do světa a života street foodu na čtyřech kolech.

Jak vznikl nápad na projekt a kdy jste si uvědomili, že je to zajímavá příležitost pro podnikání?

Nápad na projekt vznikl před dvěma lety. Nicméně v tu dobu už jsme za sebou měli dvouletý průzkum trhu, kdy jsme si pořídili jednoduchý stánek, se kterým jsme objížděli festivaly. Zkoumali jsme poptávku a také, jak to v českém street food businessu chodí. Chtěli jsme zjistit, zda se v českých končinách udržíme s naším produktem, kterým je kvalitní gurmet hot dog. V tu dobu už jsem pokukovala po food trucích  které se u nás pohybovaly. Bylo jich tehdy poměrně málo, a tak myšlenka, že bychom mohli být jedni z prvních na food truck scéně, nás hnala kupředu. Po pár úspěšných akcích se stánkem jsme zjistili, že náš projekt má šanci na úspěch. Zatím jsme si ale nedokázali představit, že se tím budeme živit. Věděli jsme jen, že s tímto produktem tak, jak ho chceme dělat my, je díra na trhu.

Jak vypadaly vaše začátky? S čím jste museli nejvíc bojovat a co bylo doposud nejtěžší překonat?

Začátek byl dost náročný. Jak jsem již zmínila výše, byli jsme stále zaměstnaní, takže volna bylo opravdu málo. Práce po práci, často až do ranních hodin, a znovu do práce. A nasazení na nejvyšších obrátkách! Nicméně jsme lidé, kteří mají rádi výzvy a nečekají na zázraky, takže jsme se s tím poprali. Stálé zaměstnání přitom bylo velikou výhodou, pomáhalo nám to vytvořit si finanční rezervy. Satisfakcí za vše, co jsme museli překonat, jsou kladné ohlasy našich hostů. Dává nám to pocit, že má naše práce smysl.

Nejtěžší pro nás bylo najít správného pekaře a řezníka. Dlouho jsme pracovali na briošce. Důležitá byla chuť, tolerance pečiva a konečný vzhled. Upekli jsme prototyp a obcházeli s ním pekárny v okolí. Nikdo z oslovených pekařů s tímto druhem pečiva neměl zkušenosti. Všude se pečou bulky na burgery, ale hot dog brioška, jakou jsme chtěli my, ne. Nakonec se nám podařilo najít skvělou řemeslnou pekárnu, ve které byl ochoten na tom s námi pracovat jak pan majitel, tak zaměstnanci. Bylo vidět, že svou práci dělají opravdu dobře a s láskou. A přesně takové místo jsme hledali. Další pomyslnou metou, na které bylo potřeba zapracovat, byly klobásky. Chtěli jsme se lišit, proto jsme se rozhodli, že nebudeme používat párky, ale ručně zpracovávané klobásky, jako je například italská sallsiccia, zvěřinová s jalovcem a mnoho dalších podle našich receptur. Řešili jsme výběr vhodného masa, poměry koření a podobně. Máme velké štěstí na lidi, kteří s námi spolupracují. Vždy nám vyjdou vstříc a když přijdeme s novým nápadem, jsou ochotni se na něm podílet.

A pak byl samozřejmě velký boj přesvědčit zákazníky, že se náš produkt nedá srovnávat s klasickým párkem v rohlíku a že i hot dog má co nabídnout.

Na který úspěch jste nejvíc pyšní a díky jakým krokům se vám ho podařilo dosáhnout?

Pyšní jsme na to, co jsme během necelých dvou let s naším food truckem dokázali. Cíle, které jsme si vytyčili, jsme také uskutečnili. Pyšní jsme na každou pozitivní zpětnou vazbu a na to, že se lidé k nám vrací a cíleně i za námi jezdí na akce. Našli jsme si své místo na street food scéně, a to je pro nás tou největší odměnou.

Úspěchu se nám podařilo dosáhnout i díky tomu, že jsme se nezalekli žádné výzvy, ať už byla jakkoliv náročná a častokrát pro nás dost špatně proveditelná. Pořídili jsme k food trucku ještě pěkný stánek, abychom se mohli rozdělit. Jsme tak často na dvou akcích současně. Oslovíme tím více zákazníků a nasbíráme více kontaktů.

Co je momentálně vaší největší pracovní výzvou?

Pracovní výzvy máme neustále, ať už je to zkoušení nových chutí, nebo práce na nových hot dogs. Momentálně máme v plánu zprovoznit udírnu, která rozšíří paletu chutí v našich produktech. Máme samozřejmě i další plány, ale prozatím si je necháme pro sebe.

Jaké jsou podle vás aktuálně problémy ve vašem oboru?

Určitě je to neustálý problém s personálem. Ať už s jeho nedostatkem či neprofesionalitou lidí.

A konečně – bez jakého jídla byste nedokázali žít, i když víte, že není zrovna z těch nejzdravějších?

David má slabost pro kuchyni jeho babičky, která ráda vaří českou klasiku. A já si libuji v hovězím tataráku. Oba pak samozřejmě milujeme naše hot dogs.

Soňa Hanušová, 11. 01. 2019